Schody do nebe - 7. díl

29. srpna 2013 v 13:57 |  Schody do nebe
Stále pište, začíná to být zajímavé :)) Již tu máme 7. díl ;)


''Chtěl jsem se zeptat…'' zamyslel se a nevěděl, jestli má pokračovat. ''Pokračuj,'' pobídla jsem ho ''Dobře jak chceš,'' usmál se a pokračoval, ''Uhm, máš kluka?'' ''Ne,'' odpověděla jsem a on se dál neptal, jen se na mě dál upřeně díval… ''Musím jít,'' odpověděla jsem rudá jako rak a on mě s ''Ahoj'' nechal jít.

Došla jsem domů, kde jsem přemýšlela, co jsem udělala špatně… Nechala jsem to tak jak je a usnula jsem. Když jsem se ráno probudila, tak seděl v mém pokoji a něco četl… Tu prokletou růžovou obálku… Rychle jsem vstala, vytrhla mu jí z ruky a schovala za zády ''Kde jsi to vzal?'' rozkřikla jsem se… On se na mě podíval tím odzbrojujícím smutným pohledem a povídá ''Našel jsem ho dole'' ''A nenapadlo tě nic lepšího než ho otevřít?'' zašeptala jsem mírně pod jeho odzbrojujícím pohledem.

Podíval se na mě ''A kdo ti to psal?'' ''Ex přítel'' ''Ale takhle si lidé normálně nepíšou,'' řekl soucitně… ''Taky že jsem ho zavrhla a jeho dopisy vyhazuji. Je to případ pro psychiatra'' ''To jo,'' uznal, ale dál už se nevyptával…

''Co tady vlastně děláš?'' zeptala jsem se, ale snídaně na stole mě utvrdila v tom, co jsem si myslela… Usmála jsem se na něj a on na mě… Přinesl mi tác s nožičkami, který položil na postel. Byla zde káva… Ještě se z ní kouřilo… K tomu cukr s mlékem a obložený talíř, kde byli jablka, hroznové víno a pomeranč rozkrájené na dílky… Byl zde i chleba pomazaný tenkou vrstvou másla a na něm paštika…

''To jsi dělal sám?'' hrdě se na mě podíval… ''Šílíš?,'' zasmál se a já se s chutí pustila do chleba a občas se napila kávy… ''Chceš taky ochutnat?'' zeptala jsem se… ''Chtěl bych ochutnat něco jiného,'' řekl, hluboce se zadíval do mých oči a usmál se ''Ovoce?'' zeptala jsem se naoko naivně i když jsem věděla kam míří…

''Můžeš,'' zašeptala jsem a naklonila se k němu… Věděla jsem, co přijde a chtěla to. I on se naklonil…
V tom se objevila ve dveřích hlava a já poznala mamku. Ihned jsem Honzu odstrčila… ''Pardon, nechtěla jsem rušit,'' usmála se omluvně a chystala se odejít ''To je v pořádku paní Jánková,'' řekl a zčervenal jako školák…

''No, potřebovala jsem skočit do města koupit buřty. Budeme dělat oheň a tak jsme se rozhodli vyjet na chalupu, postavit ohniště a opékat. Nechceš vzít vaše a jet s námi?'' dořekla a koukla se na Daniela. ''Rád,'' usmál se. ''Jdu to navrhnout rodičům,'' oznámil nám, ovlažil mě úsměvem a odešel.

''To nebylo v plánu… Vždyť ani nemáme chatu,'' zasmála jsem se. ''Ale to on neví,'' mrkla na mě… ''Nezapomeň na ochranu!'' ''Matko! Na co ty hned nemyslíš!'' vyprskla jsem. ''No co, nerada bych byla v mém věku babičkou,'' zasmála se ''Neboj, to nehrozí… Vždyť spolu ani nechodíme, ale že je pěkný,'' zasnila jsem se. ''To jo, hodili byste se k sobě,'' usmála se.

Dole někdo klepal na dveře ''Aaa, tvůj milenec je tady,'' řekla se smíchem a odběhla. Opravdu to byl Dan. ''Rodiče prý pojedou,'' řekl. ''Jestli chcete, tak zajdeme s Káťou do města a koupíme vám ty buřty,'' nabídl se s úsměvem a mamka ho poslala nahoru. ''Tak co, jdeme?'' ''Jo, jenom se obléknu a půjdeme,'' vyštrachala jsem se z postele a chtěla se začít oblékat, ale Daniel stál ve dveřích jako zařezaný…''Nekoukej,'' zasmála jsem se a zabouchla dveře. Svlékla jsem pyžamo a hodila na sebe bílé šortky a volné tričko na ramínka.

Otevřela jsem dveře ''Můžeme jít,'' usmála jsem se ''Óóó, tohle mi nedělej,'' řekl a když jsem prošla, tak mě plácl po zadku. ''Tohle jsme si nedomluvili,'' zasmála jsem se a nechala ho jít raději přede mnou. ''Ahoj mami'' ''Na shledanou paní Jánková,'' rozloučili jsme se, vzala jsem peníze z poličky a vyrazila jsem Danovi v patách.

Vedla jsem ho úzkou cestou z kopečka ''Já jsem se tě chtěl ještě na něco zeptat'' Zastavila jsem se a podívala se na něj. ''Pokračuj'' ''No, chtěla bys být ženou mého života?'' ''Aaale, nějaký romantický ne?'' usmála jsem se ''A víš, že chtěla?'' V očích mu zapláli ohníčky štěstí a radosti. Usmál se tím nejhezčím úsměvem, jaký jsem od něj dostala, a nesměle mě vzal za ruku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 2. září 2013 v 15:12 | Reagovat

nějak to vůbec nestíhám číst, omluvám se :/ :)
soutěž - http://derniera.blog.cz/1309/soutez-o-nejlepsi-celebritu-1-kolo

2 Mischel Mischel | 7. září 2013 v 12:50 | Reagovat

začalo 1 kolo velké grafické soutěže 2013 :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama